unwillkürlich
Allemand
Étymologie
- Dérivé de willkürlich (« délibéré »), avec le préfixe um- (« in- »).
Adjectif
| Nature | Terme | |
|---|---|---|
| Positif | unwillkürlich | |
| Comparatif | unwillkürlicher | |
| Superlatif | am unwillkürlichsten | |
| Déclinaisons | ||
unwillkürlich \ˈʊnvɪlˌkyːɐ̯lɪç\ ou \ʊnvɪlˈkyːɐ̯lɪç\
- Instinctif, involontaire.
- Exemple d’utilisation manquant. (Ajouter)
Antonymes
Adverbe
unwillkürlich \ˈʊnvɪlˌkyːɐ̯lɪç\ ou \ʊnvɪlˈkyːɐ̯lɪç\
- Instinctivement, involontairement.
- Exemple d’utilisation manquant. (Ajouter)
Prononciation
- Vienne : écouter « unwillkürlich [ˈʊnvɪlˌkyːɐ̯lɪç] »
- Berlin : écouter « unwillkürlich [ʊnvɪlˈkyːɐ̯lɪç] »
- Berlin : écouter « unwillkürlich [ˈʊnvɪlˌkyːɐ̯lɪç] »