hvězda
Étymologie
- Du vieux slave звѣзда, zvězda.
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | hvězda | hvězdy |
| Génitif | hvězdy | hvězd |
| Datif | hvězdě | hvězdám |
| Accusatif | hvězdu | hvězdy |
| Vocatif | hvězdo | hvězdy |
| Locatif | hvězdě | hvězdách |
| Instrumental | hvězdou | hvězdami |
hvězda \ɦvjɛzda\ féminin
- (Astronomie) Étoile.
Hvězda je kosmický objekt takové hmotnosti, že v něm vzplanula termonukleární reakce.
- Une étoile est un objet cosmique d'une masse telle qu'une réaction thermonucléaire s'est initiée à l'intérieur.
- Objet en forme d'étoile.
- Pěticípá hvězda, étoile à cinq branches.
- Star, centre de l'attention ou de l'affection.
- Jano, ty jsi hvězda dnešního večírku. Jana, tu es la star de la soirée.
Dérivés
- hvězdárna (« observatoire »)
- hvězdář (« astronome »)
- hvězdářský (« astronomique »)
- hvězdářství (« astronomie »)
- hvězdice (« étoile de mer »)
- hvězdička (« petite étoile, astérisque »)
- hvězdný (« étoilé, stellaire »)
- hvězdokupa (« étoile multiple »)
- hvězdopravec (« astrologue »)
- hvězdopravecký (« astrologique »)
- hvězdopravectví (« astrologie »)
- souhvězdí (« constellation »)
Hyponymes
Prononciation
- République tchèque : écouter « hvězda [ɦvjɛzda] »