dvanáctý
Étymologie
- De dvanáct (« douze »).
Adjectif
| nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
|---|---|---|---|---|---|
| animé | inanimé | ||||
| singulier | nominatif | dvanáctý | dvanáctá | dvanácté | |
| vocatif | dvanáctý | dvanáctá | dvanácté | ||
| accusatif | dvanáctého | dvanáctý | dvanáctou | dvanácté | |
| génitif | dvanáctého | dvanácté | dvanáctého | ||
| locatif | dvanáctém | dvanácté | dvanáctém | ||
| datif | dvanáctému | dvanácté | dvanáctému | ||
| instrumental | dvanáctým | dvanáctou | dvanáctým | ||
| pluriel | nominatif | dvanáctí | dvanácté | dvanáctá | |
| vocatif | dvanáctí | dvanácté | dvanáctá | ||
| accusatif | dvanácté | dvanáctá | |||
| génitif | dvanáctých | ||||
| locatif | dvanáctých | ||||
| datif | dvanáctým | ||||
| instrumental | dvanáctými | ||||
dvanáctý \dvanaːt͡stiː\
- Douzième.
- Dvanácté století, douzième siècle.
Dérivés
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage