dotace
Étymologie
- Du néo-latin dotatio (« action de doter »).
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | dotace | dotace |
| Génitif | dotace | dotací |
| Datif | dotaci | dotacím |
| Accusatif | dotaci | dotace |
| Vocatif | dotace | dotace |
| Locatif | dotaci | dotacích |
| Instrumental | dotací | dotacemi |
dotace \Prononciation ?\ féminin
- Dotation, subvention.
Na příměstskou regionální dopravu jsme získali dotace z evropských fondů, proto se u nich začalo s modernizací, odpověděl šéf Českých drah Petr Žaluda na otázku MF DNES „Jak to, že příměstské vlaky jsou čisté, klimatizované, a rychlíky paradoxně ošuntělé a špinavé?“.
— (Respekt, Uplynulých sedm dní očima Ivana Lampera, 10 juillet 2011)- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
Apparentés étymologiques
- dotovat, doter
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage