chachar
Étymologie
- Voir le polonais chachor (« ivrogne, racaille, vieux crouton »).
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | chachar | chachaři ou chacharové |
| Génitif | chachara | chacharů |
| Datif | chacharovi ou chacharu |
chacharům |
| Accusatif | chachara | chachary |
| Vocatif | chachare | chachaři ou chacharové |
| Locatif | chacharovi ou chacharu |
chacharech |
| Instrumental | chacharem | chachary |
chachar \Prononciation ?\ masculin animé
- (Injurieux) Individu peu recommandable, racaille ou gredin.
V úzkém kroužku jsme se shodli na tom, že Wałęsa je chachar a chám – obě tato slova používaná ve Slezsku jsou i polská a česká. Podle nás byl Wałęsa – řečeno už slušně – mačistický a konzervativní katolický integrista, který nemá ani ponětí o světě a Evropě, ba dokonce ani o moderním Polsku. Polský lid ho ale pak zvolil prezidentem.
— (Petr Uhl, Na lustrační barikádu, jako v Polsku!, 27 février 2016)- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
Synonymes
- týpek