bůček
Étymologie
- Diminutif de bok (« côté »).
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | bůček | bůčky |
| Génitif | bůčku | bůčků |
| Datif | bůčku | bůčkům |
| Accusatif | bůček | bůčky |
| Vocatif | bůčku | bůčky |
| Locatif | bůčku | bůčcích ou bůčkách |
| Instrumental | bůčkem | bůčky |
bůček \buːt͡ʃɛk\ masculin inanimé
Synonymes
Dérivés
- bůčkový
Voir aussi
- Bok (maso) sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque)