Juliin

Étymologie

De Julie avec le suffixe -in ; comparez avec la formation du latin Julianus.

Adjectif possessif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif Juliin Juliina Juliino
vocatif Juliin Juliina Juliino
accusatif Juliina Juliin Juliinu Juliino
génitif Juliina Juliiny Juliina
locatif Juliině
datif Juliinu Juliině Juliinu
instrumental Juliiným Juliinou Juliiným
pluriel nominatif Juliini Juliiny Juliina
vocatif Juliini Juliiny Juliina
accusatif Juliiny Juliina
génitif Juliiných
locatif Juliiných
datif Juliiným
instrumental Juliinými

Juliin \Prononciation ?\

  1. De Julie.
    • Verona je však především dějištěm románu Williama Shakespeara Romeo a Julie a tak snad všichni turisté zavítají ke Casa di Giulietta - Juliin dům. Na malém dvorku je zde možné obdivovat proslulý balkón, ale i sochu Julie. Pravé Juliino ňadro je dosti oblýskané. Je to tím, že dle pověsti prý každý, kdo si sáhne na Juliino ňadro, bude mít štěstí v lásce. Celý dvorek je zaplněn i množstvím milostných vzkazů, které zde turisté zanechávají. — (Verona)
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Références

Cet article est issu de Wiktionnaire. Sauf mention contraire, le texte est disponible sous Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.