фига
Russe
Étymologie
- Du polonais figa.
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | фи́га | фи́ги |
| Génitif | фи́ги | фиг |
| Datif | фи́ге | фи́гам |
| Accusatif | фи́гу | фи́ги |
| Instrumental | фи́гой фи́гою |
фи́гами |
| Prépositionnel | фи́ге | фи́гах |
| Nom de type 3a selon Zaliznyak | ||
фи́га \ˈfʲi.ɡə\ féminin inanimé
Synonymes
Apparentés étymologiques
- Noms : офигение, пофигизм, пофигист, фига, фиг, фиговина, фигатень, фигня, фигулина
- Adjectifs : офигительный, пофигистический, офигенный, фиговый
- Verbes : фигеть, офигевать, офигеть, фигачить, зафигачить, зафигарить
- Prédicatifs : офигеть, фиг, фигли, пофиг, фигня, нафиг
- Adverbes : офигенно, фиговенько, фигово, пофиг
Prononciation
- Finlande (Helsinki) : écouter « фига [Prononciation ?] »
Anagrammes
- Гафи, гифа, фаги