Εἰρήνη
Grec ancien
Étymologie
- De εἰρήνη, eirḗnē (« paix »).
Nom propre
| Cas | Singulier | |
|---|---|---|
| Nominatif | ἡ | Εἰρήνη | 
| Vocatif | Εἰρήνη | |
| Accusatif | τὴν | Εἰρήνην | 
| Génitif | τῆς | Εἰρήνης | 
| Datif | τῇ | Εἰρήνῃ | 
Εἰρήνη, Eirḗnē féminin singulier
Dérivés dans d’autres langues
- Grec : Ειρήνη
Prononciation
- *\eː.rɛ̌ː.nɛː\ (Attique (Ve siècle av. J.-C.))
- *\iˈre̝.ne̝\ (Koinè, Égypte (Ier siècle))
- *\iˈri.ni\ (Koinè (IVe siècle))
- *\iˈri.ni\ (Byzance (Xe siècle))
- *\iˈri.ni\ (Constantinople (XVe siècle))