znaménko

Étymologie

Diminutif de znamení signe ») avec le suffixe -ko.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif znaménko znaménka
Génitif znaménka znamének
Datif znaménku znaménkům
Accusatif znaménko znaménka
Vocatif znaménko znaménka
Locatif znaménku znaméncích
ou znaménkách
Instrumental znaménkem znaménky

znaménko \Prononciation ?\ neutre

  1. Signe.
    • znaménko dělení / signe de division.
    • znaménko násobení * signe de multiplication.
    • znaménko odčítání - signe de soustraction.
    • znaménko sčítání + signe d'addition.
    • diakritické znaménko, diacritique.
    • interpunkční znaménko, signe de ponctuation, m

Prononciation

Voir aussi

  • znaménko sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque)