zdatný

Étymologie

Avec les affixes z-, -ný, de dát (« donner ») ; voir doué, douer, doter en français.

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif zdatný zdatná zdatné
vocatif zdatný zdatná zdatné
accusatif zdatného zdatný zdatnou zdatné
génitif zdatného zdatné zdatného
locatif zdatném zdatné zdatném
datif zdatnému zdatné zdatnému
instrumental zdatným zdatnou zdatným
pluriel nominatif zdatní zdatné zdatná
vocatif zdatní zdatné zdatná
accusatif zdatné zdatná
génitif zdatných
locatif zdatných
datif zdatným
instrumental zdatnými

zdatný \Prononciation ?\ (comparatif : zdatnější, superlatif : nejzdatnější)

  1. Doué, compétent.
    • nejzdatnější hráč.
      Le joueur le plus fort, le plus doué.

Synonymes

Dérivés

Références

Cet article est issu de Wiktionnaire. Sauf mention contraire, le texte est disponible sous Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.