zdanitelný

Étymologie

De zdanit (« imposer, taxer ») avec le suffixe -elný.

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif zdanitelný zdanitelná zdanitelné
vocatif zdanitelný zdanitelná zdanitelné
accusatif zdanitelného zdanitelný zdanitelnou zdanitelné
génitif zdanitelného zdanitelné zdanitelného
locatif zdanitelném zdanitelné zdanitelném
datif zdanitelnému zdanitelné zdanitelnému
instrumental zdanitelným zdanitelnou zdanitelným
pluriel nominatif zdanitelní zdanitelné zdanitelná
vocatif zdanitelní zdanitelné zdanitelná
accusatif zdanitelné zdanitelná
génitif zdanitelných
locatif zdanitelných
datif zdanitelným
instrumental zdanitelnými

zdanitelný \ˈzdaɲɪtɛlniː\

  1. Imposable.
    • zdanitelný příjem.
      revenu imposable.
    • zdanitelné plnění.
      acquittement de l'imposition.
Cet article est issu de Wiktionnaire. Sauf mention contraire, le texte est disponible sous Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.