zakončený

Étymologie

Dérivé de zakončen, avec le suffixe -ý, apparenté au russe законченный, zakončennyi.

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif zakončený zakončená zakončené
vocatif zakončený zakončená zakončené
accusatif zakončeného zakončený zakončenou zakončené
génitif zakončeného zakončené zakončeného
locatif zakončeném zakončené zakončeném
datif zakončenému zakončené zakončenému
instrumental zakončeným zakončenou zakončeným
pluriel nominatif zakončení zakončené zakončená
vocatif zakončení zakončené zakončená
accusatif zakončené zakončená
génitif zakončených
locatif zakončených
datif zakončeným
instrumental zakončenými

zakončený \ˈzakont͡ʃɛniː\

  1. Terminé.
    • Bodec zakončený ostrou špičkou.
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Références

Cet article est issu de Wiktionnaire. Sauf mention contraire, le texte est disponible sous Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.