vlečný
Étymologie
Adjectif
| nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
|---|---|---|---|---|---|
| animé | inanimé | ||||
| singulier | nominatif | vlečný | vlečná | vlečné | |
| vocatif | vlečný | vlečná | vlečné | ||
| accusatif | vlečného | vlečný | vlečnou | vlečné | |
| génitif | vlečného | vlečné | vlečného | ||
| locatif | vlečném | vlečné | vlečném | ||
| datif | vlečnému | vlečné | vlečnému | ||
| instrumental | vlečným | vlečnou | vlečným | ||
| pluriel | nominatif | vleční | vlečné | vlečná | |
| vocatif | vleční | vlečné | vlečná | ||
| accusatif | vlečné | vlečná | |||
| génitif | vlečných | ||||
| locatif | vlečných | ||||
| datif | vlečným | ||||
| instrumental | vlečnými | ||||
vlečný \ˈvlɛt͡ʃniː\
Dérivés
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage