uncouple
Anglais
Étymologie
Verbe
| Temps | Forme | 
|---|---|
| Infinitif | to uncouple \ʌn.kʌ.pəl\ | 
| Présent simple, 3e pers. sing. | uncouples \ʌn.kʌ.pəlz\ | 
| Prétérit | uncoupled \ʌn.kʌ.pəld\ | 
| Participe passé | uncoupled \ʌn.kʌ.pəld\ | 
| Participe présent | uncoupling \ʌn.kʌ.pəl.ɪŋ\ | 
| voir conjugaison anglaise | |
uncouple \ʌn.kʌ.pəl\
Prononciation
- Royaume-Uni (Sud de l'Angleterre) : écouter « uncouple [Prononciation ?] »