uličnictví

Étymologie

Dérivé de uličník (« vagabond »), avec le suffixe -ství.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif uličnictví uličnictví
Génitif uličnictví uličnictví
Datif uličnictví uličnictvím
Accusatif uličnictví uličnictví
Vocatif uličnictví uličnictví
Locatif uličnictví uličnictvích
Instrumental uličnictvím uličnictvími

uličnictví \Prononciation ?\ neutre

  1. Vagabondage.
    • Únavou všecko končí: rámus zaniká, šero padá docel, obestírá dvůr a přerušuje »zvěřinec«. Jen tu a tam ještě ojedinělý nezbeda, nemoha usnouti, zahoukne do dvora nějaké uličnictví. — (Antonín Pravoslav Veselý, Omladina a pokrokové hnutí)
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Références

Cet article est issu de Wiktionnaire. Sauf mention contraire, le texte est disponible sous Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.