truhla
Étymologie
- De l’allemand Truhe (« caisse, coffre, bac »).
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel | 
|---|---|---|
| Nominatif | truhla | truhly | 
| Génitif | truhly | truhel | 
| Datif | truhle | truhlám | 
| Accusatif | truhlu | truhly | 
| Vocatif | truhlo | truhly | 
| Locatif | truhle | truhlách | 
| Instrumental | truhlou | truhlami | 
truhla \trʊɦla\ féminin
- Coffre.
- (Désuet) Cercueil.
- Skončil v dubové truhle. - La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
 
 
Synonymes
Dérivés
- truhlář (« menuisier »)
- truhlářský
 
- truhlice (« caisse »)
- truhlička
 
- truhlík
- truhlíček
 
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage