trovge

Étymologie

Dérivé de trovgaf, avec le suffixe -e.

Nom commun

trovge \ˈtrɔvgɛ\ ou \ˈtrovge\ ou \ˈtrɔvge\ ou \ˈtrovgɛ\ (Indénombrable)

  1. Côté à l’envers.

Prononciation

Références

  • « trovge », dans Kotapedia