tajemný
Étymologie
Adjectif
| nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
|---|---|---|---|---|---|
| animé | inanimé | ||||
| singulier | nominatif | tajemný | tajemná | tajemné | |
| vocatif | tajemný | tajemná | tajemné | ||
| accusatif | tajemného | tajemný | tajemnou | tajemné | |
| génitif | tajemného | tajemné | tajemného | ||
| locatif | tajemném | tajemné | tajemném | ||
| datif | tajemnému | tajemné | tajemnému | ||
| instrumental | tajemným | tajemnou | tajemným | ||
| pluriel | nominatif | tajemní | tajemné | tajemná | |
| vocatif | tajemní | tajemné | tajemná | ||
| accusatif | tajemné | tajemná | |||
| génitif | tajemných | ||||
| locatif | tajemných | ||||
| datif | tajemným | ||||
| instrumental | tajemnými | ||||
tajemný \tajɛmniː\ (comparatif : tajemnější, superlatif : nejtajemnější)
- Mystérieux.
Být tajemný jak hrad v Karpatech.
- Être mystérieux comme un château des Carpathes.
 
 
Synonymes
Dérivés
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage