týl
Étymologie
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | týl | týly |
| Génitif | týlu | týlů |
| Datif | týlu | týlům |
| Accusatif | týl | týly |
| Vocatif | týle | týly |
| Locatif | týlu | týlech |
| Instrumental | týlem | týly |
týl \Prononciation ?\ masculin inanimé
- (Anatomie) Nuque, occiput.
- Arrière, partie arrière.
Každý jediný člověk má na jedné straně čelo a na druhé týl. Když se řada rozdělí na půl, každá polovina bude stále mít čelo a týl.
— (Wikipedia, Magnet)- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
- (Militaire) Arrières.
Boje podpořili i slovenští partyzáni, kteří se pokoušeli napadat německý týl. Wehrmacht však proti nim nasadil poměrně silné jednotky.
— (Wikipedia, Boje o Liptovský Mikuláš)
- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
Notes
- Le génitif fait aussi týla (→ voir chléb au sujet de la forme archaïque du génitif)
Synonymes
Antonymes
Dérivés
- týlní
Voir aussi
- Týlní kost sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque)
Références
- Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2012
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage