symfonický

Étymologie

Du grec ancien συμφωνικός, sumphonikós avec le suffixe -ský.

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif symfonický symfonická symfonické
vocatif symfonický symfonická symfonické
accusatif symfonického symfonický symfonickou symfonické
génitif symfonického symfonické symfonického
locatif symfonickém symfonické symfonickém
datif symfonickému symfonické symfonickému
instrumental symfonickým symfonickou symfonickým
pluriel nominatif symfoničtí symfonické symfonická
vocatif symfoničtí symfonické symfonická
accusatif symfonické symfonická
génitif symfonických
locatif symfonických
datif symfonickým
instrumental symfonickými

symfonický \Prononciation ?\ (comparatif : symfoničtější, superlatif : nejsymfoničtější)

  1. Symphonique.
    • symfonický orchestr, orchestre symphonique.

Apparentés étymologiques

Références

Cet article est issu de Wiktionnaire. Sauf mention contraire, le texte est disponible sous Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.