svalnatý
Étymologie
- De sval (« muscle »).
Adjectif
| nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
|---|---|---|---|---|---|
| animé | inanimé | ||||
| singulier | nominatif | svalnatý | svalnatá | svalnaté | |
| vocatif | svalnatý | svalnatá | svalnaté | ||
| accusatif | svalnatého | svalnatý | svalnatou | svalnaté | |
| génitif | svalnatého | svalnaté | svalnatého | ||
| locatif | svalnatém | svalnaté | svalnatém | ||
| datif | svalnatému | svalnaté | svalnatému | ||
| instrumental | svalnatým | svalnatou | svalnatým | ||
| pluriel | nominatif | svalnatí | svalnaté | svalnatá | |
| vocatif | svalnatí | svalnaté | svalnatá | ||
| accusatif | svalnaté | svalnatá | |||
| génitif | svalnatých | ||||
| locatif | svalnatých | ||||
| datif | svalnatým | ||||
| instrumental | svalnatými | ||||
svalnatý \ˈsvalnatiː\ (comparatif : svalnatější, superlatif : nejsvalnatější)
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage