svébytný
Étymologie
Adjectif
| nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
|---|---|---|---|---|---|
| animé | inanimé | ||||
| singulier | nominatif | svébytný | svébytná | svébytné | |
| vocatif | svébytný | svébytná | svébytné | ||
| accusatif | svébytného | svébytný | svébytnou | svébytné | |
| génitif | svébytného | svébytné | svébytného | ||
| locatif | svébytném | svébytné | svébytném | ||
| datif | svébytnému | svébytné | svébytnému | ||
| instrumental | svébytným | svébytnou | svébytným | ||
| pluriel | nominatif | svébytní | svébytné | svébytná | |
| vocatif | svébytní | svébytné | svébytná | ||
| accusatif | svébytné | svébytná | |||
| génitif | svébytných | ||||
| locatif | svébytných | ||||
| datif | svébytným | ||||
| instrumental | svébytnými | ||||
svébytný \Prononciation ?\ (comparatif : svébytnější, superlatif : nejsvébytnější)
- Indépendant, autonome.
- svébytný národ, nation autonome.
- Original.
svébytnější jazykový vývoj.
- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
Synonymes
Dérivés
- svébytnost
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage