sterko
Espéranto
Étymologie
- Du latin stercus (excl. : la).
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | sterko \ˈster.ko\ |
sterkoj \ˈster.koj\ |
| Accusatif | sterkon \ˈster.kon\ |
sterkojn \ˈster.kojn\ |
sterko \ˈster.ko\
Dérivés
Prononciation
- Toulouse (France) : écouter « sterko [Prononciation ?] » (bon niveau)
Références
Étymologie
- De l’espéranto.
Nom commun
| Singulier | Pluriel |
|---|---|
| sterko \Prononciation ?\ |
sterki \Prononciation ?\ |
sterko \ˈstɛr.kɔ\ (pluriel : sterki \ˈstɛr.ki\)