slunečný

Étymologie

De slunce (« soleil ») avec le suffixe -ný ; comparer avec sluneční.

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif slunečný slunečná slunečné
vocatif slunečný slunečná slunečné
accusatif slunečného slunečný slunečnou slunečné
génitif slunečného slunečné slunečného
locatif slunečném slunečné slunečném
datif slunečnému slunečné slunečnému
instrumental slunečným slunečnou slunečným
pluriel nominatif sluneční slunečné slunečná
vocatif sluneční slunečné slunečná
accusatif slunečné slunečná
génitif slunečných
locatif slunečných
datif slunečným
instrumental slunečnými

slunečný \ˈslunɛt͡ʃniː\ (comparatif : slunečnější, superlatif : nejslunečnější)

  1. Ensoleillé.
    • slunečný den, jour ensoleillé.

Synonymes

Dérivés

Références

Cet article est issu de Wiktionnaire. Sauf mention contraire, le texte est disponible sous Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.