samohláska

Étymologie

Ce mot est composé de sám seul ») et hláska son »). Étymologiquement, la voyelle est « ce qui peut se vocaliser seul ». Comparez avec spoluhláska, la consonne, « qui sonne avec [une voyelle] ».

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif samohláska samohlásky
Génitif samohlásky samohlások
Datif samohláske samohláskam
Accusatif samohlásku samohlásky
Locatif samohláske samohláskach
Instrumental samohláskou samohláskami

samohláska \ˈsa.mɔ.ɦlaːs.ka\ féminin

  1. (Linguistique) Voyelle.

Apparentés étymologiques

Voir aussi

  • samohláska sur l’encyclopédie Wikipédia (en slovaque) 

Étymologie

Ce mot est composé de sám (« seul ») et hláska (« son »). Étymologiquement, la voyelle est « ce qui peut se vocaliser seul ». Comparez avec souhláska, la consonne, « qui sonne avec [une voyelle] ».

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif samohláska samohlásky
Génitif samohlásky samohlásek
Datif samohlásce samohláskám
Accusatif samohlásku samohlásky
Vocatif samohlásko samohlásky
Locatif samohlásce samohláskách
Instrumental samohláskou samohláskami

samohláska \ˈsa.mɔ.ɦlaːs.ka\ féminin

  1. (Linguistique) Voyelle.

Apparentés étymologiques