plnohodnotný

Étymologie

Composé de plný, hodnota et -ný, littéralement « de pleine qualité ».

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif plnohodnotný plnohodnotná plnohodnotné
vocatif plnohodnotný plnohodnotná plnohodnotné
accusatif plnohodnotného plnohodnotný plnohodnotnou plnohodnotné
génitif plnohodnotného plnohodnotné plnohodnotného
locatif plnohodnotném plnohodnotné plnohodnotném
datif plnohodnotnému plnohodnotné plnohodnotnému
instrumental plnohodnotným plnohodnotnou plnohodnotným
pluriel nominatif plnohodnotní plnohodnotné plnohodnotná
vocatif plnohodnotní plnohodnotné plnohodnotná
accusatif plnohodnotné plnohodnotná
génitif plnohodnotných
locatif plnohodnotných
datif plnohodnotným
instrumental plnohodnotnými

plnohodnotný \ˈpl̩noɦodnotniː\ (comparatif : plnohodnotnější, superlatif : nejplnohodnotnější)

  1. De qualité, de bonne qualité.
    • je třeba najít plnohodnotnou náhradu.
      il faut trouver un substitut de qualité.

Synonymes

Références

Cet article est issu de Wiktionnaire. Sauf mention contraire, le texte est disponible sous Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.