pilny
Étymologie
- Du vieux slave → voir pilný en tchèque.
Adjectif
| Nombre | Cas | Masculin animé |
Masculin inanimé |
Neutre | Féminin |
|---|---|---|---|---|---|
| Singulier | Nominatif | pilny | pilne | pilna | |
| Vocatif | |||||
| Accusatif | pilnego | pilny | pilną | ||
| Génitif | pilnego | pilnej | |||
| Locatif | pilnym | ||||
| Datif | pilnemu | ||||
| Instrumental | pilnym | pilną | |||
| Pluriel | Nominatif | pilni | pilne | ||
| Vocatif | |||||
| Accusatif | pilnych | ||||
| Génitif | pilnych | ||||
| Locatif | |||||
| Datif | pilnym | ||||
| Instrumental | pilnymi | ||||
pilny \ˈpʲil.nɨ\
Dérivés
- pilnie
Prononciation
- (Région à préciser) : écouter « pilny [Prononciation ?] »