patrný
Étymologie
- Ancien participe passif de patřit (« regarder, tenir pour »).
Adjectif
| nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
|---|---|---|---|---|---|
| animé | inanimé | ||||
| singulier | nominatif | patrný | patrná | patrné | |
| vocatif | patrný | patrná | patrné | ||
| accusatif | patrného | patrný | patrnou | patrné | |
| génitif | patrného | patrné | patrného | ||
| locatif | patrném | patrné | patrném | ||
| datif | patrnému | patrné | patrnému | ||
| instrumental | patrným | patrnou | patrným | ||
| pluriel | nominatif | patrní | patrné | patrná | |
| vocatif | patrní | patrné | patrná | ||
| accusatif | patrné | patrná | |||
| génitif | patrných | ||||
| locatif | patrných | ||||
| datif | patrným | ||||
| instrumental | patrnými | ||||
patrný \ˈpatr̩niː\ (comparatif : patrnější, superlatif : nejpatrnější)
- Évident, manifeste.
dílo, ve kterém je patrný Petrarkův vliv.
- un ouvrage dans lequel l'influence de Petrarque est manifeste.
Synonymes
Antonymes
Apparentés étymologiques
- opatrný, prudent
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage