neúplný
Étymologie
Adjectif
| nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
|---|---|---|---|---|---|
| animé | inanimé | ||||
| singulier | nominatif | neúplný | neúplná | neúplné | |
| vocatif | neúplný | neúplná | neúplné | ||
| accusatif | neúplného | neúplný | neúplnou | neúplné | |
| génitif | neúplného | neúplné | neúplného | ||
| locatif | neúplném | neúplné | neúplném | ||
| datif | neúplnému | neúplné | neúplnému | ||
| instrumental | neúplným | neúplnou | neúplným | ||
| pluriel | nominatif | neúplní | neúplné | neúplná | |
| vocatif | neúplní | neúplné | neúplná | ||
| accusatif | neúplné | neúplná | |||
| génitif | neúplných | ||||
| locatif | neúplných | ||||
| datif | neúplným | ||||
| instrumental | neúplnými | ||||
neúplný \ˈnɛuːpl̩niː\ (comparatif : neúplnější, superlatif : nejneúplnější)
- Incomplet.
Rozlišuje se indukce úplná a neúplná. Toto rozdělení zavedl už Aristoteles, který se indukcí zabýval např. ve své práci Druhé analytiky.
- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
Dérivés
- neúplně
- neúplnost