mŕtvy
: mrtvý
Étymologie
- Du protoslave *mьrtvъ (→ voir smrť), apparenté au tchèque mrtvý.
Adjectif
| Nombre | Cas | Masculin | Neutre | Féminin | |
|---|---|---|---|---|---|
| Animé | Inanimé | ||||
| Singulier | Nominatif | mŕtvy | mŕtve | mŕtva | |
| Génitif | mŕtveho | mŕtvej | |||
| Datif | mŕtvemu | mŕtvej | |||
| Accusatif | mŕtveho | mŕtvy | mŕtve | mŕtvu | |
| Locatif | mŕtvom | mŕtvej | |||
| Instrumental | mŕtvym | mŕtvou | |||
| Pluriel | Nominatif | mŕtvi | mŕtve | ||
| Génitif | mŕtvych | ||||
| Datif | mŕtvym | ||||
| Accusatif | mŕtvych | mŕtve | |||
| Locatif | mŕtvych | ||||
| Instrumental | mŕtvymi | ||||
mŕtvy \ˈmr̩ːt.vɪ\
- Mort.