loajální

Étymologie

Du français loyal avec le suffixe -ní.

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif loajální
vocatif loajální
accusatif loajálního loajální
génitif loajálního loajální loajálního
locatif loajálním loajální loajálním
datif loajálnímu loajální loajálnímu
instrumental loajálním loajální loajálním
pluriel nominatif loajální
vocatif loajální
accusatif loajální
génitif loajálních
locatif loajálních
datif loajálním
instrumental loajálními

loajální \ˈloajaːlɲiː\ (comparatif : loajálnější, superlatif : nejloajálnější)

  1. Loyal, loyaliste.
    • Vítu Bártovi, který je obžalován za podplácení, přišla k soudu "zatopit" bývalá šéfka poslanců VV Kristýna Kočí. Popsala, jak jí Bárta loni 29. března dal jako úplatek jednu z obálek, které měl připravené. "Řekl, abych zase začala být loajální a stmelovala klub. A abych si to přepočítala," řekla soudu Kočí, která od Bárty dostala půl milionu korun. — (iDnes.cz)
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Apparentés étymologiques

Références

Cet article est issu de Wiktionnaire. Sauf mention contraire, le texte est disponible sous Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.