kuren
: küren
Allemand
Étymologie
Verbe
| Mode ou temps |
Personne | Forme |
|---|---|---|
| Présent | 1re du sing. | ich kure |
| 2e du sing. | du kurst | |
| 3e du sing. | er/sie/es kurt | |
| Prétérit | 1re du sing. | ich kurte |
| Subjonctif II | 1re du sing. | ich kurte |
| Impératif | 2e du sing. | kur kure! |
| 2e du plur. | kurt! | |
| Participe passé | gekurt | |
| Auxiliaire | haben | |
| voir conjugaison allemande | ||
kuren \ˈkuːʁən\ (voir la conjugaison)
Synonymes
Prononciation
- Berlin : écouter « kuren [ˈkuːʁən] »