kroá
Étymologie
- Dérivé de kro (« écho »).
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | kroá | kroayá | kroatá |
| 2e du sing. | kroal | kroayal | kroatal |
| 3e du sing. | kroar | kroayar | kroatar |
| 1re du plur. | kroat | kroayat | kroatat |
| 2e du plur. | kroac | kroayac | kroatac |
| 3e du plur. | kroad | kroayad | kroatad |
| 4e du plur. | kroav | kroayav | kroatav |
| voir Conjugaison en kotava | |||
kroá \krɔˈa\ ou \kroˈa\ intransitif
Prononciation
- France : écouter « kroá [krɔˈa] »
Anagrammes
Références
- « kroá », dans Kotapedia