kourlické
Étymologie
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | kourlické | kourlickeyé | kourlicketé |
| 2e du sing. | kourlickel | kourlickeyel | kourlicketel |
| 3e du sing. | kourlicker | kourlickeyer | kourlicketer |
| 1re du plur. | kourlicket | kourlickeyet | kourlicketet |
| 2e du plur. | kourlickec | kourlickeyec | kourlicketec |
| 3e du plur. | kourlicked | kourlickeyed | kourlicketed |
| 4e du plur. | kourlickev | kourlickeyev | kourlicketev |
| voir Conjugaison en kotava | |||
kourlické \kɔurliʃˈkɛ\ ou \kourliʃˈke\ ou \kourliʃˈkɛ\ ou \kɔurliʃˈke\ bitransitif
Prononciation
- France : écouter « kourlické [kɔurliʃˈkɛ] »
Références
- « kourlické », dans Kotapedia