kosma
: kosmá
Espéranto
Étymologie
Adjectif
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | kosma \ˈkos.ma\ |
kosmaj \ˈkos.maj\ |
| Accusatif | kosman \ˈkos.man\ |
kosmajn \ˈkos.majn\ |
kosma \kos.ma\
- (Astronomie) Cosmique.
Prononciation
- France (Toulouse) : écouter « kosma [kos.ma] »
Voir aussi
Références
- kosma sur le site Plena Ilustrita Vortaro de Esperanto (PIV)
- kosma sur le site Reta-vortaro.de (RV)
- Racine "kosm-" présente dans la 8a Oficiala Aldono de 1974 (R de l’Akademio de Esperanto).
- Racine "-a" présent dans le dictionnaire des racines « Universala Vortaro » ( de l’Akademio de Esperanto).
Étymologie
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | kosma | kosmy |
| Génitif | kosmy | kosem |
| Datif | kosmě | kosmám |
| Accusatif | kosmu | kosmy |
| Vocatif | kosmo | kosmy |
| Locatif | kosmě | kosmách |
| Instrumental | kosmou | kosmami |
kosma \Prononciation ?\ féminin
- (Désuet) Pelage.
A Jan bě woblečeny drastu z kamelowych kosmow a kožany pas bě na jeho bjedrach, – A Jan byl oblečený do oděvu z velbloudích srstí a kožený pás byl na jeho bedrech.
— (Markovo evangelium)- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)