kofavé
Étymologie
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | kofavé | kofaveyé | kofaveté |
| 2e du sing. | kofavel | kofaveyel | kofavetel |
| 3e du sing. | kofaver | kofaveyer | kofaveter |
| 1re du plur. | kofavet | kofaveyet | kofavetet |
| 2e du plur. | kofavec | kofaveyec | kofavetec |
| 3e du plur. | kofaved | kofaveyed | kofaveted |
| 4e du plur. | kofavev | kofaveyev | kofavetev |
| voir Conjugaison en kotava | |||
kofavé \kɔfaˈvɛ\ ou \kofaˈve\ ou \kofaˈvɛ\ ou \kɔfaˈve\ bitransitif
Prononciation
- France : écouter « kofavé [kɔfaˈvɛ] »
Références
- « kofavé », dans Kotapedia