houžev

Étymologie

Du vieux slave qui donne le polonais gązwa ; apparenté à vázat (« lier ») avec un \ɡ\ initial irrégulier → voir гѫсѣница[1].

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif houžev houžve
Génitif houžve houž
Datif houžvi houžvím
Accusatif houžev houžve
Vocatif houžvi houžve
Locatif houžvi houžvích
Instrumental houž houžvemi

houžev \ɦɔʊʒɛf\ féminin

  1. Pleyon, hart.
    • Odsouzenec téměř vždy umíral pomalým zadušením, někdy byla dokonce místo provazu použita houžev, aby se dosáhlo co nejdelší agonie.  (Wikipedie, Oběšení)
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Variantes

  • hůž, houž, houže, houžve, houžka

Dérivés

Références

  1. Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2012