hanebný

Étymologie

Dérivé de hanba (« honte »), avec le suffixe -ný.

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif hanebný hanebná hanebné
vocatif hanebný hanebná hanebné
accusatif hanebného hanebný hanebnou hanebné
génitif hanebného hanebné hanebného
locatif hanebném hanebné hanebném
datif hanebnému hanebné hanebnému
instrumental hanebným hanebnou hanebným
pluriel nominatif hanební hanebné hanebná
vocatif hanební hanebné hanebná
accusatif hanebné hanebná
génitif hanebných
locatif hanebných
datif hanebným
instrumental hanebnými

hanebný \ˈɦanɛbniː\ (comparatif : hanebnější, superlatif : nejhanebnější)

  1. Honteux.
    • Advokát zasazující se o dodržování lidských práv napadl chilský justiční systém, když řekl, že rozhodnutí jsou hanebná.
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Dérivés

Cet article est issu de Wiktionnaire. Sauf mention contraire, le texte est disponible sous Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.