exkluzivní
Étymologie
- Du latin exclusivus avec le suffixe -ní.
Adjectif
| nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
|---|---|---|---|---|---|
| animé | inanimé | ||||
| singulier | nominatif | exkluzivní | |||
| vocatif | exkluzivní | ||||
| accusatif | exkluzivního | exkluzivní | |||
| génitif | exkluzivního | exkluzivní | exkluzivního | ||
| locatif | exkluzivním | exkluzivní | exkluzivním | ||
| datif | exkluzivnímu | exkluzivní | exkluzivnímu | ||
| instrumental | exkluzivním | exkluzivní | exkluzivním | ||
| pluriel | nominatif | exkluzivní | |||
| vocatif | exkluzivní | ||||
| accusatif | exkluzivní | ||||
| génitif | exkluzivních | ||||
| locatif | exkluzivních | ||||
| datif | exkluzivním | ||||
| instrumental | exkluzivními | ||||
exkluzivní \Prononciation ?\ (comparatif : exkluzivnější, superlatif : nejexkluzivnější)
- Exclusif, relatif à une exclusivité, rare et cher.
Tato vinotéka se specializuje na exkluzivní vína ze znojemské vinařské oblasti.
- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
Synonymes
Dérivés
- exkluzivně
Apparentés étymologiques
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage