drzý
Étymologie
Adjectif
| nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
|---|---|---|---|---|---|
| animé | inanimé | ||||
| singulier | nominatif | drzý | drzá | drzé | |
| vocatif | drzý | drzá | drzé | ||
| accusatif | drzého | drzý | drzou | drzé | |
| génitif | drzého | drzé | drzého | ||
| locatif | drzém | drzé | drzém | ||
| datif | drzému | drzé | drzému | ||
| instrumental | drzým | drzou | drzým | ||
| pluriel | nominatif | drzí | drzé | drzá | |
| vocatif | drzí | drzé | drzá | ||
| accusatif | drzé | drzá | |||
| génitif | drzých | ||||
| locatif | drzých | ||||
| datif | drzým | ||||
| instrumental | drzými | ||||
drzý \ˈdr̩ziː\ (comparatif : drzejší, superlatif : nejdrzejší)
- Impoli, impudent, impertinent.
Včera jsem byla na pohovoru a mám pocit, že tolik drzých otázek během hodiny snad ještě nikdo nezažil. To je fakt neskutečný!!!
- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
Dérivés
Références
- Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2012
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage