coul

De l’ancien français col, du latin collum.

coul *\Prononciation ?\ masculin

1. (Anatomie) Cou.

De l’allemand Zoll (« pouce »).

coul \tsɔʊl\ masculin inanimé

1. (Métrologie) Pouce.
   • Jednoho dne šel jsem s Klecandou na nádraží jednat s velitelem bolševiků; před nádražím najednou cvrnk, a na coul před našimi hlavami trefila kulka do telegrafního sloupu. — (Karel Čapek, Hovory s T. G. Masarykem)

     La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

• coul sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque) 

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage