bodá
Étymologie
- Dérivé de boda (« concours »).
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | bodá | bodayá | bodatá |
| 2e du sing. | bodal | bodayal | bodatal |
| 3e du sing. | bodar | bodayar | bodatar |
| 1re du plur. | bodat | bodayat | bodatat |
| 2e du plur. | bodac | bodayac | bodatac |
| 3e du plur. | bodad | bodayad | bodatad |
| 4e du plur. | bodav | bodayav | bodatav |
| voir Conjugaison en kotava | |||
bodá \bɔˈda\ ou \boˈda\ bitransitif
- Concourir à.
Prononciation
- France : écouter « bodá [bɔˈda] »
Anagrammes
Références
- « bodá », dans Kotapedia