blahořečený

Étymologie

Adjectivation de blahořečen, participe passif de blahořečit.

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif blahořečený blahořečená blahořečené
vocatif blahořečený blahořečená blahořečené
accusatif blahořečeného blahořečený blahořečenou blahořečené
génitif blahořečeného blahořečené blahořečeného
locatif blahořečeném blahořečené blahořečeném
datif blahořečenému blahořečené blahořečenému
instrumental blahořečeným blahořečenou blahořečeným
pluriel nominatif blahořečení blahořečené blahořečená
vocatif blahořečení blahořečené blahořečená
accusatif blahořečené blahořečená
génitif blahořečených
locatif blahořečených
datif blahořečeným
instrumental blahořečenými

blahořečený \ˈblaɦor̝ɛt͡ʃɛniː\

  1. Béni.
    • Exemple d’utilisation manquant. (Ajouter)

Synonymes

Références

Cet article est issu de Wiktionnaire. Sauf mention contraire, le texte est disponible sous Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.