belulo

Espéranto

Étymologie

De bela (« beau ») et ulo (« bonhomme », « individu », « type », « mec »).

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif belulo
\be.ˈlu.lo\
beluloj
\be.ˈlu.loj\
Accusatif belulon
\be.ˈlu.lon\
belulojn
\be.ˈlu.lojn\

belulo

  1. Bel individu, bomec.

Dérivés

Prononciation