agnostický

Étymologie

Dérivé de agnostik, avec le suffixe -ský.

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif agnostický agnostická agnostické
vocatif agnostický agnostická agnostické
accusatif agnostického agnostický agnostickou agnostické
génitif agnostického agnostické agnostického
locatif agnostickém agnostické agnostickém
datif agnostickému agnostické agnostickému
instrumental agnostickým agnostickou agnostickým
pluriel nominatif agnostičtí agnostické agnostická
vocatif agnostičtí agnostické agnostická
accusatif agnostické agnostická
génitif agnostických
locatif agnostických
datif agnostickým
instrumental agnostickými

agnostický \aɡnɔstɪt͡skiː\ (comparatif : agnostičtější, superlatif : nejagnostičtější)

  1. Agnostique.
    • Hugo vyznával pravoslaví a lamentoval nad agnostickým postojem svého přítele.
      Hugo professait l'orthodoxie et se lamentait sur l'attitude agnostique de son ami.
    • Můj tatínek byl agnostický prvorepublikán. O Bohu zřejmě příliš nepřemýšlel, leda snad jako o symbolu moci. Proto si ho nedokázal představit jinak než jako všudypřítomného leč liknavého četníka.— (Švanda, Pavel (2006): Paměť esejisty. Brno: Atlantis.)
      Mon père était un républicain de la Première République [tchécoslovaque] agnostique. Il ne pensait probablement pas beaucoup à Dieu, sauf peut-être comme un symbole de pouvoir. C'est pourquoi il ne pouvait pas l'imaginer autrement que comme le gendarme omniprésent mais hésitant.

Références

Cet article est issu de Wiktionnaire. Sauf mention contraire, le texte est disponible sous Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.