Ὠρανός
: ὠρανός
Grec ancien
Nom propre
| Cas | Singulier | |
|---|---|---|
| Nominatif | ὁ | Ὠρανός |
| Vocatif | Ὠρανέ | |
| Accusatif | τὸν | Ὠρανόν |
| Génitif | τοῦ | Ὠρανοῦ |
| Datif | τῷ | Ὠρανῷ |
Ὠρανός, Ōranós masculin singulier
Prononciation
- *\ɔː.ra.nós\ (Attique (Ve siècle av. J.-C.))
- *\o.raˈnos\ (Koinè, Égypte (Ier siècle))
- *\o.raˈnos\ (Koinè (IVe siècle))
- *\o.raˈnos\ (Byzance (Xe siècle))
- *\o.raˈnos\ (Constantinople (XVe siècle))