ієрогліф

Étymologie

Du russe иероглиф, ieroglif.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif ієро́гліф ієро́гліфи
Génitif ієро́гліфа ієро́гліфів
Datif ієро́гліфу
ієро́гліфові
ієро́гліфам
Accusatif ієро́гліф ієро́гліфи
Instrumental ієро́гліфом ієро́гліфами
Locatif на/в ієро́гліфі на/в ієро́гліфах
Vocatif ієро́гліфе ієро́гліфи
Nom de type 1a selon Zaliznyak

ієро́гліф, ijerohlif \ijeˈrɔɦlʲif\ masculin inanimé

  1. (Linguistique) Hiéroglyphe.

Variantes

Prononciation

Voir aussi