паѫкъ
Étymologie
- Du proto-slave *paǫkъ.
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel | Duel |
|---|---|---|---|
| Nominatif | паѫкъ | паѫци | паѫка |
| Génitif | паѫка | паѫкъ | паѫкѹ |
| Datif | паѫкѹ | паѫкомъ | паѫкома |
| Accusatif | паѫкъ | паѫкы | паѫка |
| Instrumental | паѫкомь | паѫкы | паѫкома |
| Locatif | паѫцѣ | паѫцѣхъ | паѫкѹ |
| Vocatif | паѫчє | паѫци | паѫка |
паѫкъ (paǫkŭ) masculin
Références
- Hans Holm Bielfeldt, Altslawische Grammatik, Max Niemeyer Verlag, Halle, 1961