дюк

Étymologie

Du français duc.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif дюк дю́ки
Génitif дю́ка дю́ків
Datif дю́ку
дю́кові
дю́кам
Accusatif дю́ка дю́ків
Instrumental дю́ком дю́ками
Locatif на/у дю́кові,
дю́ку
на/у дю́ках
Vocatif дю́ку дю́ки
Nom de type 3a selon Zaliznyak

дюк \Prononciation ?\ masculin animé

  1. (Vieilli) (Noblesse) Duc.

Synonymes